Tak se nám měsíc s měsícem sešel, kalendář se otočil na únor a ve Finsku konečně nastala zima. Nemrzne tedy nějak výrazně, drží se to tak kolem pěti pod nulou, což vcelku oceňujeme, ale konečně máme sníh a to je hlavní. Moudří finští silničáři jsou ale na přívaly sněhu připraveni tak dokonale, že opět bleskurychle odkryli led, který konečně zapadl sněhem a my se těšili na bezpečnější jízdu na kole... Takže na kole stále bruslíme a navrch k tomu jsme vytáhli běžky. Do školy se na nich teda jezdit nedá, protože jak jsme si již vyjasnili, finští silničáři nelení. Jsou tady strašně ekologický a vůbec nesolí, ale zato pilně sypou cesty kamínky. Ale i na běžkaře se tu myslí a cestička, kterou se na lyžích pohodlně dostaneme až do lyžařského areálu nám začíná asi 5 min od domu. V místním ski-center Laajavuori mají několik 5 a 10ti km tratí a jednu dokonce osvětlenou. Do jejich značení se nám ale nějak stále nepodařilo proniknout. Mají tu sice pěkné pestrobarevné barvičky, ale například v sobotu jsme se vydali po světle modré, která náhle zmizela, a my zjistili, že si to mašírujeme po zelené a ještě k tomu v opačném směru… Ale co, cesta byla příjemná, tak co na tom záleží. To bysme ale nemohli být ve Finsku, aby nás každý poctivý protijedoucí důrazně neupozornil, že jedeme špatným směrem… No co vám budu vykládat, cesta jak dálnice, traffic jeden člověk za půl hodiny, takže jsme vážně porušovali pravidla provozu a hrozilo, že někoho srazíme, jak se prodíráme v tom davu opačným směrem!
Jak jste si zajisté všimli, po sportovní stránce tu zrovna nezahálíme. Máme možnost chodit na tzv. unsupervized lessons, kde si bez dozoru a bez peněz děláme, co chcem, máme-li patřičné vybavení. Pak tzv. supervised lessons, na které vám stačí nálepka na studentskou kartu za 20€ a můžete kdy chcete kam chcete na hodinu s lektorem. No a pak pěkně cálované kurzy, na které se musíte registrovat a když už se zaregistrujete a zaplatíte, tak je záhodno chodit. Já takhle chodím na squash. Máme pak ještě jednu variantu sportovního vyžití a to sbírání razítek. Na to jsou vypsané speciální hodiny, takové sportovní ochutnávky. Prostě si vyzkoušíte různé sporty, za každý dostanete razidlo a za patnáct takových vám dají 2 kredity. V pátek jsme takhle např. byli na nějakém Body Jam,což bylo také diskotrykskohopsando a ta pani vypadala, že si šlehla gumídkovou šťávu. Skákala tam hodinu a půl jak jojo a vyžadovala to po nás taky… no považte, nejsou to těžce vydřený kredity? :-D
Ale abyste si nemysleli, jenom se tu neflákáme! Dneska nám začal nový psychologický kruz, který mě ovšem vyvedl z mého hlubokého omylu, a to že bleskurychle a dokonale dokáží studenty demotivovat jen u nás… Nějaká pani , pravděpodobně velevážená paní profesorka nám přišla vykládat o svém celoživotním výzkumu. Krom toho, že teda nemám dojem, že by objevila něco nového (že člověk roste, stárne a rozvíjí se už věděli snad před Kristem,ne?), tak nás zato ale obohatila četnými životopisnými údaji, hlubokými osobními moudry, rodinnými i profesními příběhy a nezapomněla nám předvést ani rodinné album… No a završila to pani, která nás přišla informovat o tom, jak máme napsat závěrečnou esej. Tak jsem se dneska KONEČNĚ dozvěděla, jak se odsazuje první řádek odstavce a jak se dělá dvojité řádkování…
No, asi to s tím studiem nebudu přeci jen přehánět… Takže se radši podívejme na místní párty. Já sice zrovna nepatřím mezi vymetače večírků a připadám si tu už trochu divně, když víc jak polovinu pozvání odmítám, ale tak nějak potřebuju dost času pro sebe a ne pařit pětkrát týdně… Ale pár povedených akcí jsem navštívila, to zas jo ;-) Tak například minulý týden tu banda italů pořádala Pizza-party a den po tom jsme měli karneval, který jsem pojala jako svůj Bird-day aneb ptačí úlet do slova a do písmene. Asi nemá cenu se o tom nějak rozepisovat, radši se podívejte na fotky! www.finlandia.rajce.net V pátek se jedeme podívat do Tampere a pak letíme na víkend do Rigy, tak budou zas trochu jiné akcičky a třeba dodám i nějké to foto ze světa ;-)
Spousta lidí se mě ptá na lidi, tak se pokusím něco o finech napsat, i když nemám dojem, že by se dali nějak jednoduše charakterizovat. O severských národech se obecně mluví jako o tichých, uzavřených chladných sucharech, ale tomu moje zkušenost totálně neodpovídá. Jsou milí, komunikativní a strašně ochotní. Zeptáte –li se někoho na cestu, tak nejen, že vám senzační angličtinou odpoví a poradí, ale okamžitě všeho nechá, ať už dělá cokoliv a jde s vámi, aby vám to osobně ukázal. A to se prosím týká třeba i pokladních v samošce, které mimochodem taky umí povětšinou perfektně anglicky! Jinak mám dojem, že finský smysl pro humor je hodně podobný tomu našemu, nebo alespoň tomu mému Taky jsou hodně pařící národ, ale dost mě překvapuje, že to mají nastaveno stejně jako na jihu a do hospod vyráží až o půlnoci a později. Já bych čekala, že zalezou do hospod hned ve tři, jak se setmí…
Apropo s tou tmou už to není tak horký, rozednívá se v půl9 a stmívá v půl5, takže se to dá přežít ;-)
A nějaké postřehy na závěr:
Jak jste si zajisté všimli, po sportovní stránce tu zrovna nezahálíme. Máme možnost chodit na tzv. unsupervized lessons, kde si bez dozoru a bez peněz děláme, co chcem, máme-li patřičné vybavení. Pak tzv. supervised lessons, na které vám stačí nálepka na studentskou kartu za 20€ a můžete kdy chcete kam chcete na hodinu s lektorem. No a pak pěkně cálované kurzy, na které se musíte registrovat a když už se zaregistrujete a zaplatíte, tak je záhodno chodit. Já takhle chodím na squash. Máme pak ještě jednu variantu sportovního vyžití a to sbírání razítek. Na to jsou vypsané speciální hodiny, takové sportovní ochutnávky. Prostě si vyzkoušíte různé sporty, za každý dostanete razidlo a za patnáct takových vám dají 2 kredity. V pátek jsme takhle např. byli na nějakém Body Jam,což bylo také diskotrykskohopsando a ta pani vypadala, že si šlehla gumídkovou šťávu. Skákala tam hodinu a půl jak jojo a vyžadovala to po nás taky… no považte, nejsou to těžce vydřený kredity? :-D
Ale abyste si nemysleli, jenom se tu neflákáme! Dneska nám začal nový psychologický kruz, který mě ovšem vyvedl z mého hlubokého omylu, a to že bleskurychle a dokonale dokáží studenty demotivovat jen u nás… Nějaká pani , pravděpodobně velevážená paní profesorka nám přišla vykládat o svém celoživotním výzkumu. Krom toho, že teda nemám dojem, že by objevila něco nového (že člověk roste, stárne a rozvíjí se už věděli snad před Kristem,ne?), tak nás zato ale obohatila četnými životopisnými údaji, hlubokými osobními moudry, rodinnými i profesními příběhy a nezapomněla nám předvést ani rodinné album… No a završila to pani, která nás přišla informovat o tom, jak máme napsat závěrečnou esej. Tak jsem se dneska KONEČNĚ dozvěděla, jak se odsazuje první řádek odstavce a jak se dělá dvojité řádkování…
No, asi to s tím studiem nebudu přeci jen přehánět… Takže se radši podívejme na místní párty. Já sice zrovna nepatřím mezi vymetače večírků a připadám si tu už trochu divně, když víc jak polovinu pozvání odmítám, ale tak nějak potřebuju dost času pro sebe a ne pařit pětkrát týdně… Ale pár povedených akcí jsem navštívila, to zas jo ;-) Tak například minulý týden tu banda italů pořádala Pizza-party a den po tom jsme měli karneval, který jsem pojala jako svůj Bird-day aneb ptačí úlet do slova a do písmene. Asi nemá cenu se o tom nějak rozepisovat, radši se podívejte na fotky! www.finlandia.rajce.net V pátek se jedeme podívat do Tampere a pak letíme na víkend do Rigy, tak budou zas trochu jiné akcičky a třeba dodám i nějké to foto ze světa ;-)
Spousta lidí se mě ptá na lidi, tak se pokusím něco o finech napsat, i když nemám dojem, že by se dali nějak jednoduše charakterizovat. O severských národech se obecně mluví jako o tichých, uzavřených chladných sucharech, ale tomu moje zkušenost totálně neodpovídá. Jsou milí, komunikativní a strašně ochotní. Zeptáte –li se někoho na cestu, tak nejen, že vám senzační angličtinou odpoví a poradí, ale okamžitě všeho nechá, ať už dělá cokoliv a jde s vámi, aby vám to osobně ukázal. A to se prosím týká třeba i pokladních v samošce, které mimochodem taky umí povětšinou perfektně anglicky! Jinak mám dojem, že finský smysl pro humor je hodně podobný tomu našemu, nebo alespoň tomu mému Taky jsou hodně pařící národ, ale dost mě překvapuje, že to mají nastaveno stejně jako na jihu a do hospod vyráží až o půlnoci a později. Já bych čekala, že zalezou do hospod hned ve tři, jak se setmí…
Apropo s tou tmou už to není tak horký, rozednívá se v půl9 a stmívá v půl5, takže se to dá přežít ;-)
A nějaké postřehy na závěr:
- Finsko je první země, o které vím, že tam můžete dostat pokutu za to, že na sobě nemáte odrazku.
- Nikde jinde na světě jsem nejedla bramborovou kaši jako doma.
- Klidně si tu můžete nechat na školní chodbě viset bundu a být si jístí,že jí tam za pár hodin zas najdete.
- Finové mají krásné české R a tak nám všichni závidí, jak se nám to pěkně vyslovuje
- Hmm, víc už mě nenapadá,tak zas příště!
Žádné komentáře:
Okomentovat