Tak dneska jsem se prosímpěkně vydala po stopách sněžného muže, nebo přesněji, stala jsem se na chvíli sněžným mužem a sama ty stopy vytvářela - absolvovala jsem výlet na sněžnicích. Taková sněžnice, to už dneska neni ohnutý prut propletený proutím a provázky, ale je to vytuněná plastová podrážka, s hroty vespod, kovovými medvědími drápy vpředu, nastavitelnou velikostí vázíní a pohyblivým či fixním vázáním, jak se vám to hodí. K tomu dostanete ještě hůlky s pěkně širokými "talířky" (nebo jak se těm spodkům říká), pěkně z moderních látkových popruhů.
A jak se na tom chodí? Asi jako na velkých pantoflích, když jste líný zvedat nohy a šoupáte patama pořád po zemi. Na sněžnicích se převážně totiž chodí s uvolněným vázáním, takže ke sněžnici máte na pevno přidělanou jen špičku, normálně jdete a zvedáte paty a sněžnice se přitom sune rovnoběžně se zemí. Nesmíte ale taky zapomínat, že tyhle botky jsou nejen delší dopředu a dozadu, ale taky širší do stran. Takže si první chvíli šlapete na vnitřní hrany, pak jdete s nohama od sebe jak při po... a pak si zvyknete :-)
Měli jsme štěstí, přes noc sněžilo, takže i při chabých sněhových podmínkách jsme si užili čerstvý prašan. A bylo to veselé. Béla, náš instruktor, nás vedl, kudy ho napadlo. První jsme vyrazili po běžkařské trati, ale brzy z ní uhnuli a namířili si to přímo přes jezero. Ve Finsku mají to štěstí, že ty své tisíce jezer nemusí obcházet, v zimě si to prostě namíříte přímo přes něj a neni co řešit... Pak jsme šli po neprošlapané cestě, podél běžkařské tratě a šup do lesa. No a tam už přes kameny, keře, pařezy, skály, větve, kmeny, prostě přes všechno. Když je sníh, tak je to jedno, prostě běž! :-)
A jak se na tom chodí? Asi jako na velkých pantoflích, když jste líný zvedat nohy a šoupáte patama pořád po zemi. Na sněžnicích se převážně totiž chodí s uvolněným vázáním, takže ke sněžnici máte na pevno přidělanou jen špičku, normálně jdete a zvedáte paty a sněžnice se přitom sune rovnoběžně se zemí. Nesmíte ale taky zapomínat, že tyhle botky jsou nejen delší dopředu a dozadu, ale taky širší do stran. Takže si první chvíli šlapete na vnitřní hrany, pak jdete s nohama od sebe jak při po... a pak si zvyknete :-)
Měli jsme štěstí, přes noc sněžilo, takže i při chabých sněhových podmínkách jsme si užili čerstvý prašan. A bylo to veselé. Béla, náš instruktor, nás vedl, kudy ho napadlo. První jsme vyrazili po běžkařské trati, ale brzy z ní uhnuli a namířili si to přímo přes jezero. Ve Finsku mají to štěstí, že ty své tisíce jezer nemusí obcházet, v zimě si to prostě namíříte přímo přes něj a neni co řešit... Pak jsme šli po neprošlapané cestě, podél běžkařské tratě a šup do lesa. No a tam už přes kameny, keře, pařezy, skály, větve, kmeny, prostě přes všechno. Když je sníh, tak je to jedno, prostě běž! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat